Lysohlávky jsou drobné a nenápadné houby. Najdeme je nejčastěji na vlhkých místech a starých pařezech. Jeskynní kresby dokládají, že se halucinogenní houby v různých kulturách používaly třeba k vyvolání potratu nebo při kultovních obřadech.
Na našem území se vyskytují nejčastěji dva druhy těchto hub, tedy lysohlávka tajemná a mnohem vzácnější lysohlávka česká. Lysohlávka kubánská, latinsky Psilocybe cubensis, je psychedelická houba z čeledi límcovkovitých. Patří k největším druhům lysohlávek a je známá především svými psychoaktivními účinky.
Lysohlávka jako halucinogenní houba
Účinky psychoaktivních látek v lysohlávkách ovlivňují psychický stav, který se mění i v závislosti na prostředí. Na ponurém místě a v kombinaci s jinou drogou, často s alkoholem, vyvolá stavy hrůzy a děsu a může mít fatální následky.
Psilocybin se v halucinogenních houbách využívá jako psychofarmakum při léčbě neuróz. V experimentální psychiatrii se jím vyvolávají stavy pro vybavování si zapomenutých zážitků z podvědomí.
Zrádný psilocybin
Psilocybin způsobuje halucinace, euforie, zvracení, svalovou slabost, paniku i schizofrenii. Stavy se dostaví už po požití 4 mg látky a 6 až 20 mg vyvolá těžkou otravu. Množství se nedá vůbec odhadnout. Psilocybin způsobuje i stahování až uzavření koronárních cév a zvyšuje hromadění trombocytů. To může vyvolat třeba těžký infarkt s komplikovaným zápalem plic.
Baeocystin, psilocin a norbaeocystin
Za halucinogenní účinek hub mohou i další látky, především baeocystin, psilocin a norbaeocystin. Tyto látky obsahují i některé druhy lysohlávek. Z 300 známých druhů lysohlávek má až 90 halucinogenní vlastnosti. Uvedené látky obsahují i některé druhy šupinovek, štítovek, čepičatek, kropenatců a vláknic.
Lysohlávka kubánská
Lysohlávka kubánská se hojně vyskytuje v jižních státech, hlavně v Kalifornii. Velkou tradici má na Havaji, kde se prodávala naložená v medu. V Jižní Americe, Kolumbii, Peru, Brazílii a Argentině se přidává do míchaných nápojů z mléka, medu a banánů.
V Austrálii jsou už tato houby zakázány, přesto zde kvete černý trh s těmito houbami a i dnes je pěstuje mnoho farem. Na ostrově Bali se v restauracích prodávala houbová omeleta z halucinogenního kropenatce modrajícího. Podobné kulinářské speciality jsou známé ze Sumatry, Jávy, Filipín a Thajska.
Lysohlávka kubánská jako psychedelická houba
Lysohlávka kubánská, latinsky Psilocybe cubensis, je druhem psychedelické houby obsahující hlavně psilocybin a psilocin. Tyto lidově nazývané houbičky, kouzelné nebo magické houby rostou po celém světě. Lysohlávka kubánská je největším druhem. Za název kubánská vděčí svému objeviteli Franklinovi Summer Earleovi, který ji poprvé objevil a popsal v roce 1906 na Kubě.
Halucinogenní houby v historii
Dávno před objevením lysohlávky znali pradávné mexické kmeny, které je používali k léčebným rituálům. Indiánští šamani pomocí posvátných hub vstupovali do jiných světů, kde získávali informace, učili se, léčili a objevovali dosud neobjevené. Brzy se v západních zemích staly zájmem vědeckého zkoumání.
Halucinogenní houby v moderní psychologii a medicíně
Moderní psychologie a medicína s těmito houbami léčí dosud nevyléčitelné nemoci a psychické problémy. Pomáhají ve finálním stadiu rakoviny a nevyléčitelných nemocí, kde jim pomáhá psychicky se vyrovnat s blížící se smrtí.
Houba pomáhá lidem s Hortonovým syndromem, což jsou kumulované, periodické bolesti hlavy. Pravidelná konzumace těchto hub je zbaví nesnesitelných bolestí.
Terapeutickým využitím lysohlávek je léčba závislostí, zejména na alkoholu a tvrdých drogách. Po celém světě potvrzuje další terapeutické přínosy těchto hub jejich využití pro sebezdokonalování a duchovní růst, tak jak je šamani využívali pro spirituální rozvoj.
Jeskynní kresby dokládají, že se halucinogenní houby v mnoha kulturách užívaly k vyvolání potratu nebo erotickému uvolnění, hlavně při kultovních obřadech.