Jedovaté, halucinogenní či psychotropní rostliny v mnoha lidech vzbuzují respekt a zvědavost. Jsou opředeny mnoha tajemstvími. Halucinogenní rostliny rostou všude kolem nás, a to i v České republice.
Blín černý (Hyoscyamus Niger)
Zapáchající rostlina s nažloutlými květy s fialovým žilkováním je známá svými jedovatými a omamnými účinky už od starověku. Jed působil trvalé šílenství i smrt. Staří Řekové i čarodějky využívali omamné účinky k předstírání šílenství a věštění při omámení kouřem ze semen. Užíval se proti bolestem, k otupění lidí odsouzených k mučení a na smrt. Ve větších dávkách způsoboval ztrátu paměti.
Halucinogenní účinky blínu způsobují tropanové alkaloidy – skopolamin, atropin a hyoscyamin. Intoxikace se projevuje silným omámením, vizuálními, čichovými i chuťovými halucinacemi. Pak tělo upadne do hlubokého spánku se sny a halucinacemi. Dalších 20 druhů blínu, které se kouří, má podobné vlastnosti.
Rulík zlomocný (Atropa Belladonna)
Rulík zlomocný je znám pod názvy vrahova, ďáblova či čarodějná bobule, čarodějova třešinka, bláznivá třešeň i jablíčka lásky. Tmavě fialové páchnoucí bobule patří mezi nejsilnější psychotropní rostliny. Jedovaté složky hyoscyamin a atropin způsobují stavy vzrušení, výřečnost a záchvaty euforie, při větší dávce manické záchvaty s halucinacemi, nevolnost a hluboký spánek.
Přidával se do lektvarů a mastí středověkých čarodějnic a mágů, ale i do vína při divokých oslavách boha úrody a plodnosti Dionýsa. Vojáci otrávenými potravinami likvidovali nepřítele. Vznešené italské dámy jej po kapkách užívali pro zasněný pohled s rozšířenými zorničkami. Belladonna znamená v italštině půvabná paní.
Durman lilákový (Datura stramontium)
Durman lilákový, durman neškodný nebo durman metelový řadí od dávných dob indiáni v Mexiku a v USA mezi posvátné rostliny a byl užíván i v lidovém léčitelství. Psychotropní účinky jsou silné a je rostlinou bohů. Látky způsobující intoxikaci jsou tropanové alkaloidy. Durman metelový obsahuje i meteliodin. Způsobuje únavu, letargii, otupění, halucinace, hluboký spánek a bezvědomí.
Vysoká dávka způsobí trvalou choromyslnost i smrt. Užívali jej šamani a kouzelníci. První záznamy jsou ze sanskrtské a čínské literatury, kde byl spojován s Buddhou a léčitelstvím. Květy a semena k léčení vyrážek obličeje a zelená část vnitřně při nachlazení a nervových onemocněních. Při drobných chirurgických zákrocích Číňané používali jako anestetikum směs durmanu, vína a konopí.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Šalvěj lékařská se používá jako bylina i koření, třeba do provensálského, i jako lék na bolesti krku a afty. Nesmí ji těhotné ženy, protože obsahuje thujon, který jako mentol a kafr patří mezi monoterpenické silice. Obsahuje ho i pelyněk pravý (Artemisia absinthium), složka dřívějšího opojného absintu. I když výzkum psychoaktivitu thujonu nepotvrdil, dokázal toxický efekt vysokých a chronicky podávaných nižších dávek na nervy.
Může narušit vývoj nervového systému plodu. Akutní otrava může způsobit epileptický záchvat. Šalvěj lékařská se kouří pro dosažení stavu změněného vědomí. Aby se dostavily halucinace, museli byste však použít mexickou šalvěj divotvornou (Salvia divinorum), která obsahuje nejsilnější přírodní psychedelika. Účinná dávka látek salvinorin A a salvinorin B je asi v dávce 200 mikrogramů.
Konopí seté (Cannabis sativa)
Účinky THC jsou pocit euforie, povznesená nálada a záchvaty smíchu, ale i lenost, útlum, hloubavost, lepší introspekce, rozšířeného vědomí, zostřené vnímání, změny orientace v prostoru, subjektivní dojem změny toku času a deformace prostoru i narušení kontaktu s realitou a úleva od chronické bolesti.
Způsobuje také sucho v ústech, pocit hladu, chladu, bušení srdce, mírné zvýšení krevního tlaku, překrvení spojivek, zmatenost, vtíravé myšlenky, úzkost, strach, paranoiu, nevolnost a zvracení. Zhoršuje se paměť, zpomaluje reakce, způsobuje problémy s erekcí, u žen i mužů tlumí sexuální touhu, apatii a ztrátu motivace.
Povíjnice trojbarevná (Ipomoea tricolor)
Psychotropní účinky podobné LSD, především díky látce ergin – LSA, má ipomoea sidaefolia, violacea – povijnice fialková, tricolor – trojbarevná a zřejmě i batatas – batátová, vytvářející hlízy batáty – sladké brambory. Druh purpurea – nachová už ne. Stejné látky ve větší míře obsahuje i příbuzná argyreia nervosa – havajská lesní růže.
Na povijnicích žijí různé druhy plísně příbuzné paličkovici nachové – námelu z rodu periglandula čeledi paličkovicovitých. Houba se předává semeny. Mezi účinky patří jasné vnímání, záplava myšlenek, zasněnost, únava, neschopnost jasného myšlení a nevolnost, ve vyšších dávkách sedativní účinky a křeče v nohou. Hlavně při zavřených očích se objevují vizuální, spíše nepříjemné zážitky.
Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica)
Lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata) roste na loukách a má na klobouku špičku. Na zbytcích dřeva a rostlin ve vlhu v listnatých lesích roste lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens), hojná a hodně modrající či zelenající lysohlávka česká (Psilocybe bohemica) a lysohlávka tajemná (Psilocybe serbica), neboli moravská a vzácná lysohlávka lesní (Psilocybe medullosa).
Plodnice mají hořkou chuť a obsahují psilocybin a psilocin. Způsobují změnu vědomí, euforii, duševní pohodu, fascinaci detaily, barevné vize a hluboké vnitřní prožitky. Maximum účinků se objevuje asi po 2 hodinách a konec asi za 6 hodin.
Muchomůrka červená (Amanita Muscarita)
Patří k nejstarším halucinogenům. Byla složkou narkotika starověké Indie zvaného Sóma, kterou Árjové používali před 3500 lety. Pro cestu do světa mrtvých ji užívali při náboženských obřadech šamani ugrořnských kmenů východní i západní Sibiře.
U kmene Vogulů sloužila na posvátné příležitosti a za zneužití hrozila smrt. Jiný kmen věřil, že požití houby někým jiným než šamanem, má fatální následky. Na východě Sibiře mezi Korjaky a Čukči ji nesměly pozřít už jen ženy.
Peyotl (Lophophora – Echinocactus – Williamsii)
Starý halucinogen peyotl znamená zámotek brouka. Aztékové název používali pro chomáčkovitý střed kaktusů Lophophora williamsii a Lophophora diffusa, známých i jako meskalové knoflíky. Obsahují mimo jiných 30 alkaloidů halucinogenní meskalin, navozující pocity tělesné a duševní pohody a pestrobarevné kaleidoskopické vidiny. Roste v Texasu a severním Mexiku, u nás jen ve skleníku. Kaktus se suší na tzv. meskalové koláčky, jí syrový nebo jako čaj.
