Ketamin působí jako antagonista NMDA receptorů a užívá se ve formě hydrochloridu. Podobně jako PCP stimuluje oběhový a dechový systém, čímž se liší od běžných anestetik. Má však i vedlejší nežádoucí účinky. Užívá se spíše ve veterinární medicíně, hlavně jako ketamin pro koně.
V humánní medicíně se ketamin používá jako doplňkové anestetikum nebo jako šetrné anestetikum pro děti. Působí proti bolesti, jako prevence poškození mozku po záchvatu mrtvice a používá se i při léčbě závislosti na alkoholu či opiátech. V miniaturních dávkách může potlačit i těžkou depresi, používá se v psychoterapii a v experimentální psychiatrii pro navození modelových psychóz.
Ketamin se pro své účinky přesunul i do ulic, kde se začal nabízet jako halucinogenní droga s názvem super K nebo vitamín K. Ketamin je bez chuti a zápachu a snadno se dá podstrčit i do pití. Oběť si po použití ketaminu navíc nic nepamatuje, nemůže se bránit a snadno se může stát terčem sexuálního útoku. Proto je označován jako droga znásilnění.
Rekreační využití ketaminu
Používá se píchnutím do žíly 50 až 100 mg nebo do svalu 75 až 125 mg, pomoví šňupání 60 až 250 mg i v tabletách či roztoku 200 až 300 mg. Někdy se kouří s tabákem či konopím, ale nemá příjemnou chuť. Účinky se dostaví v závislosti na způsobu užití asi za 5 až 30 minut a vydrží asi hodinu, než začnou slábnout. Při orálním užití více tlumí bolest a psychoaktivní účinky jsou slabší, ale delší. Používá se i jako klubová či taneční droga, ale mnohem obvyklejší je použití doma.
Účinky a dávkování ketaminu
Při nízkých dávkách navozuje ketamin lehce snové stavy podobně jako oxid dusný – rajský plyn. Například jde o mírné pocity vznášení mimo tělo, při zavřených očích vize, otupělost končetin a někdy navíc nevolnost.
Střední dávky vyvolávají halucinogenní trip a zřetelnější oddělení od těla. Můžete se dostat do stavu K-Hole, kdy je obtížné až nemožné se pohybovat. Můžete cestovat do jiných světů a rozměrů, podobně jako při zážitcích blízkých smrti. Okolní svět je vnímán minimálně nebo vůbec, což může být děsivý i spirituální zážitek. Je o v závislosti na osobnosti, momentálnímu duševnímu stavu i prostředí. Disociativní účinky ketamin odlišují od běžných halucinogenů.
Předávkování ketaminem sice prakticky nehrozí, ale silná dávka vás vyřadí z provozu. Budete se cítit jako na operačním stole a hrozí nešťastné nehody. Vzhledem k disociativním účinkům a potlačení bolesti je nutné si dát ketami jen pod dohledem střízlivého kamaráda, jinak jde o hazard se životem.
Nežádousí účinky a kombinace ketaninu s jinými drogami
Kombinace s jinými drogami nejsou dodnes uspokojivě probádány, je proto na místě před nimi varovat. Ketamin může některé účinky jiných drog zvýraznit a učinit je tak ještě mnohem nebezpečnějšími. Chronické zneužívání ketaminu vede k obtížím s močovými cestami a potížím s udržením moči.
Pozor na psychickou závislost
Nebezpečím atypického halucinogenu je i schopnost vyvolat při soustavném zneužívání ketaminu i velmi silnou psychickou závislost. To ketami odlišuje od běžných halucinogenů ze skupiny tryptaminů, jako je LSD a psilocybin nebo fenetylaminů, jako je meskalin a 2C-B. Riziko, že začnete vnitřním prožitkům přisuzovat větší hodnotu než vaší vnější skutečnosti, je vysoké.
Účinky se podobá LSD nebo PCP
Struktura a mechanismus účinku ketaminu se podobá LSD nebo droze PCP neboli andělský prach. Má však kratší dobu účinku. Andělský prach – fencyklidin také původně sloužil jako veterinární anestetikum. Způsob použití PCP jako drogy je různý. Stavy na andělském prachu nejsou nejpříjemnější a rizika jsou velká, včetně silně psychotického a agresivního chování s následkem smrti.
Ketamin má mírnější projevy, způsobuje halucinace, stavy podobné zážitkům mimo tělo – OBE nebo zážitkům v blízkosti smrti – NDE. Způsobuje pocit oddělení od těla, létání, vznášení, ochrnutí svalů a nemožnost se pohybovat. Pocity mohou být velmi děsivé, podobné hororovému tripu na LSD, označované jako disociativní. Ketamin má pověst jakéhosi heroinu mezi halucinogeny.